Balení pod vlivem

Dneska jenom trochu punk. Punk v mým bytě. Po zemi se válí nesčetně svršků i spodků, lahve, opalovací krémy, jakési kabely, knihy a časopisy. Vše kolem kufru, boty ještě v pračce, snad uschnou. Já tu lítám ve spodním prádle a furt ty věci přehazuju. Snažím se tu vytvořit uspořádané hromádky věcí. Mám pocit, že mě to pohltí.
Jo, balim, balim do teplých krajin a nevim, kde mi hlava stojí více než obvykle.
Pas, pojištění, krytka od foťáku. Potřebuju ponožky? Co za příruční zavazadlo? Věčný problémy. A co si vezmu za literatru?
Ano, nejděsivější otázka vyřčena. Nezodpovězena. Přehrabuju se tu v knihách a marně hledám ten správný titul. Teda knižní titul, ten můj je někde v nedohlednu. Capote, Bukowski, Miller? Něco novýho, stihnu ještě zejtra zajít do knihkupectví? Á co tahle útlá knížečka, ta by možná šla? Nebo i nějakou poezii? Už se vidim jak s nějakým koktejlem v ruce oslňuju Marianu a Natálii Múzama na švestkách a led se rozpouští ve sklenici příliš rychle. Sarkastický smích. Loknu si piva a přemýšlím nad tím dál.
Jo, tahle literatura bude vhodná. Vloni Extáze od Welsche, letos povídky psané pod její vlivem. Krásně zvoleno Aneto, společným znakem tvých dovolených jsou drogy. Paráda.