Tekutý štěstí

A tak tam na tom molu sedíme, kolem nás se rozbíhá hladina temného jezera. Voda je teplejší než vzduch. Ten večer voní po rumu a je sladký po limonádě. Štípou mě oči tím něžným okamžikem, kdy si my tři uvědomujeme, že žijeme. Možná mě štípe tím lehkým opilstvím, ale v tu chvíli cítím, že jsem šťastná, ať je to jak je to nebo klidně ať to je jak to není.
Krčím nos, zakláním hlavu a dopřávám si další doušek tekutého štěstí, co má karamelovou barvu.
No a co, že mě ráno bude bolet hlava.