První co mě zaujme je stánek s krásně barevnými diáři, sešity a zápisníky, pokračuji dál, prohlížím si sukně. Procházím okolo podia a vidím Sandu Pogodovou, která celou akci moderuje, zpovídá účastníka akce.
Další stánek spousta krásných šperků s kamínky a perličkami, zaujme mě jeden náhrdelník, ale jako chudá studentka si musím rozmyslet co si pořídím. Další stánek, další nadšení, kupuji pouzdro na mobil s Andym Warholem topícím se ve vlastní omáčce. Jsem nadšená.
O pár stánků dál ... brože! Ach bože. Je jich tolik, jezevec ve fraku, barevný jelen, skoro opravdický jelen, kočka, liška, vlaštovky. Nakonec volím jelena ve svetru a beru si vizitku, protože mám pocit, že jich ještě chci několik vlastnit. Jelena připínám na klopu kabátu a jdu si prohlížet další skvosty. Zaujala mě taky technika výroby šperků a to pomocí 3D tiskárny, šperky jsou plastové a naprosto úžasné, jen ten náramek nemohu dostat přes své klouby a tak zklamaně sklapnu paty.
U u jedné slečny si ještě kupuji plátěnou tašku s motivem dámských kalhotek, protože mě vyloženě rozesmála, nakonec taky přišla řada na rozbalovací penál s romantickým motivem.
Pozoruju lidi, usmívám se na prodávající a užívám si ten mumraj.
Odcházím s krásným pocitem a prázdnou peněženkou, už teď si říkám, že na další kolo musím mít plné kapsy peněz, ale je mi jasné, že tam opět půjdu jako chudý student. No nic!
Choulím se opět do kabátu a pokračuji po nábřeží až na Palačák, kde nasedám do tramvaje směr Nusle.
No comments:
Post a Comment